Zprávy

  • 07.11.2023
  • Média

Duševní zdraví napříč Evropou se zlepšuje

57 % Čechů hodnotí své duševní zdraví jako dobré nebo velmi dobré, jsme však pod evropským průměrem

Bad Vilbel/Praha, 7. listopadu 2023: V posledních letech si lidé stále více uvědomují, že naše duševní pohoda, stejně jako tělesná kondice se odvíjí od pravidelné péče. Evropané prošli během koronavirové pandemie těžkým obdobím, ale zdá se, že se situace zlepšuje. Podle nejnovějšího mezinárodního průzkumu farmaceutické společnosti STADA1 se ve srovnání s rokem 2022 kvalita duševního zdraví na celém kontinentu zlepšila o 10 procentních bodů. V ČR stoupla ze 48 % roku 2022 na 57 %. V evropském měřítku pak hodnotí své duševní zdraví jako „dobré“ nebo „velmi dobré“ dva ze tří respondentů. Mezinárodní průzkum STADA mapuje situaci v celkem 16 zemích, z toho 14 evropských.

Kteří Evropané jsou nejspokojenější? Rumunsko a Srbsko mezi premianty, Česká republika, Polsko a Velká Británie na chvostu

Rumunsko (86 %) a Srbsko (80 %) jsou dobrým příkladem – v obou zemích se duševní zdraví oproti roku 2022 výrazně zlepšilo (Rumunsko +15 procentních bodů, Srbsko +22 procentních bodů). Nejhůře své duševní zdraví hodnotí lidé v Polsku, České republice a Velké Británii, kde pouze 57 % lidí uvádí, že je „dobré“. V žádné ze zúčastněných zemí však v uplynulém roce nedošlo ke zhoršení.

Obecně jsou na tom lépe muži. V porovnání se ženami (62 %, v ČR 51 %) označují své duševní zdraví za „dobré“ téměř tři ze čtyř mužů (v ČR 64 %). Zdá se také, že duševní pohoda se postupně zlepšuje s věkem. Se svým duševním zdravím je spokojeno pouze 60 % osob ve věku 18–24 let (v ČR jen 45 %), zatímco u osob starších 70 let je to 82 % (v ČR 73 %). Navíc finanční situace významně ovlivňuje náš duševní stav. Z těch, kteří se cítí finančně dobře, hodnotí své duševní zdraví jako dobré 73 % (v ČR 65 %). Zatímco mezi těmi, kteří mají problémy, je to jen 53 % (v ČR 44 %).

S kým sdílíme své obavy a starosti? Skoro 30 % Čechů se nesvěřuje vůbec nikomu

Pro většinu Evropanů je na prvním místě mezi obavami ztráta člena rodiny nebo přítele (60 %, v ČR dokonce 68 %). Následují zdravotní problémy (53 %, v ČR 55 %) a osobní finanční problémy (50 %, v ČR 37 %). Války a geopolitické konflikty jsou důvodem k obavám pro 45 % lidí (v ČR 53 %), stejně jako celková ekonomická situace (38 %, v ČR 40 %). Celkově jsou výrazně méně znepokojeni muži, a to i pokud jde o možnou ztrátu blízké osoby nebo osobní finanční problémy.

Téměř každý druhý Evropan se o své obavy a strachy dělí s přáteli a rodinou (49 %, v ČR 47 %) nebo s partnerem (47 %, v ČR 43 %). Mladší respondenti se na přátele a rodinu obrací častěji: svěřuje se jim 56 % (v ČR 58 %) osob ve věku 18–24 let, zatímco u osob starších 70 let je to pouze 40 % (ČR 35 %). Jen něco málo přes 10 % diskutuje o těchto problémech se svým praktickým lékařem (13 %, v ČR 5 %) a ještě méně lidí je ochotno svěřit se odborníkovi na duševní zdraví (9 %, v ČR 7 %). Ačkoli obecně spíše nechtějí s nikým mluvit o tom, co je trápí, starší generace se nejčastěji obrací na svého praktického lékaře: 19 % Evropanů (v ČR 8 %) starších 70 let by tak učinilo, zatímco mezi lidmi ve věku 18–24 let je to jen 7 % (ČR 5 %). I přes tyto skutečnosti zůstává vysoké procento lidí, kteří se nesvěřují se svými obavami vůbec nikomu– na evropské úrovni to je 22 % a v ČR dokonce 29 %.

Kvalita spánku se navzdory novým krizím zvyšuje

Se zlepšením duševního zdraví přichází i kvalitnější spánek – téměř 7 z 10 lidí (v ČR 71 %) uvádí, že v noci spí dobře, zatímco v roce 2022 to bylo 65 % (v ČR 68 %). Mezi země, které si za posledních 12 měsíců nejvíce polepšily, patří Kazachstán (87 %, +16 procentních bodů oproti roku 2022) a Srbsko (77 %, +7 procentních bodů oproti roku 2022). Dobře se podle průzkumu vyspí i lidé v Uzbekistánu (87 %). Nejnižší kvalitu spánku mají podle vlastního vyjádření lidé ve Velké Británii (59 %), kteří také nejvíce bojují se svým duševním zdravím.

  • STADA Health Report 2023 – závěry z pátého mezinárodního průzkumu realizovaného farmaceutickou společností STADA ve spolupráci s agenturou Human8, který byl proveden v průběhu březnadubna 2023 na reprezentativním vzorku 32 000 respondentů z celkem 16 zemí, včetně Belgie, České republiky, Francie, Itálie, Kazachstánu, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Srbska, Spojeného království, Španělska, Švýcarska a Uzbekistánu. (Reprezentativní vzorek pro Českou republiku = 2 000).